Profesor a pravítko

Rudolf Křesťan v březnu 1977; článek převzat v dobré víře z Mladého světa č. 11, ročník 19

Prof. Václav Pleskot; foto Miroslav Zajíc

Tisíce studentů berou do rukou logaritmické pravítko jako pomůcku hotovou, jako předmět v konečné podobě. A přece logaritmické pravítko se měnilo a mění.

Profesor dr. Václav Pleskot z Prahy je ve svých sedmdesáti letech pamětníkem mnoha pokusů právě o modernizaci tohoto pravítka, zvaného ve familiérnějším tónu „logáro“.

Je předním odborníkem v oblasti nomografie, kam jako výpočtová pomůcka spadá i zmíněné pravítko. (Nomografie je matematická disciplína, která se zabývá konstrukcí výpočtových grafů s použitím kótovaných geometrických elementů.) Jako znalec byl profesor Pleskot v minulosti také několikrát požádán o zhodnocení výrobků jihočeského závodu Logarex, podnik KOH-I-NOOR.

Před deseti lety ho tento podnik vyzval, aby posoudil logaritmické západoněmeckého systému Darmstadt. Svůj úkol tehdy splnil. Pak se pravítko dostalo do výroby.

Současně však při této příležitosti navrhl podniku, že může předložit vlastní systém logaritmického pravítka, který odstraňuje některé hlubší nedostatky různých pravítek dosavadních.

Jeho návrh byl přijat a po příslušných oponenturách se později na našem trhu objevilo logaritmické PREMIANT. S poznámkou v pravém horním rohu: Systém dr. Pleskot.

Pravítko versus počítačka?

„Vy si myslíte, jestli jsem nepřišel s křížkem po funuse, když se teď u nás v papírnictví objevují elektronické počítačky? Kdepak!“ odpovídá se zanícením profesor Pleskot na náš dotaz.

„Ale uznávám, že ty kalkulačky jsou praktická věcička. Výchovný význam logaritmického pravítka však nahradit nemohou, věřte mi,“ doplňuje a chystá se svá slova blíže zdůvodnit.

„Kalkulačky dávají prostě výsledek. Neumožňují studentovi globální pohled. Pravítko ano. Při tvorbě svého pravítka jsem se tuto přednost snažil ještě podtrhnout. Jsem přesvědčen, že logaritmické pravítko může v dnešní době užitečným způsobem přispět k pochopení pojmů moderní matematiky, zejména u exponenciální a logaritmické funkce. V numerické analýze umožňuje celkové uchopení výpočtového procesu. Může být i užitečným pomocníkem při kontrole výpočtů z kapesní kalkulačky, kde někdy sklouznutím prstu dochází k chybnému „naťuknutí“ čísla. Zajímavým pokusem v tomto ohledu je výrobek firmy Faber-Castell. Kalkulačka a na zadní straně připojené logaritmické pravítko! Je to přímo symbolické soužití dvou užitečných pomůcek. Jedné novější a druhé starší. Budou si hledat své cesty, ale smysl má každá z nich. A smysl má snaha o zdokonalení jedné i druhé.“

Zkouška

Pravítko profesora Pleskota se objevilo v obchodech v r. 1974. Ještě v témže roce se dostalo do rukou také některým učitelům a studentům na pražském gymnáziu Nad Štolou. Jiří Šídlo, zástupce ředitele této školy, dospěl k následujícímu závěru:

Logaritmické pravítko Systém Pleskot se podstatně liší svou koncepcí od všech dosavadních systémů, které znám. Jeho význam netkví snad v převratném uspořádání stupnic, které zůstává klasické, ale hlavně v tom, že není jen výpočtovým prostředkem, ale stává se výpočtovou pomůckou, která rozvíjí funkční myšlení. Navíc je ke každému pravítku při koupi přidána i velmi rozsáhlá brožura o šedesáti stranách, kde je detailním a přesným způsobem popsána celá práce a manipulace s novým pravítkem. Brožura má úroveň učebnice, která dokáže i u středoškolských studentů vyprovokovat zájem o využívání dalších stupnic pravítka, funkcí, které už nepatří do náplně středoškolské látky.

Přes takové kladné názory na pravítko však většina obchodů nabízí zájemcům nejdříve pravítka tradiční. Přesvědčili jsme se o tom sami v odborné prodejně v Celetné ulici, kde po naší otázce: „Můžete nám poradit při nákupu logaritmického pravítka?“ prodavačka ochotně souhlasila a nabídla nám dvě různá, o nichž začala hovořit.

Ani jedním z nich však nebyl PREMIANT profesora Pleskota.

Až na přímý dotaz, zda takové pravítko je taky k mání, jsme dostali souhlasnou odpověď a posléze i pravítko v zeleném pouzdře z umělé hmoty.

Zašli jsme pak za vedoucím prodejny a Vladimír Strádal se snažil jednání prodavačky vysvětlit:

„Naši kupující mají většinou zájem o tradiční, obecně známé systémy. Vím, že systém Pleskot je velmi dobrý, ale zákazníci jsou někdy konzervativní. Neříkám, že je to správné; ale prodavačka vám prostě nabídla zboží nejprodávanější. A mezi to PREMIANT nepatří, není ještě natolik známý.“

Přednosti

Ačkoliv to v poloze novinářského textu nebývá zvykem, pokládáme za prospěšné alespoň touto cestou informovat studenty, učitele, techniky atd. o čtyřech zcela konkrétních přednostech československého pravítka, o kterém je na této stránce řeč.

Pokud nepatříte k lidem, kteří se s logaritmickými pravítky setkávají, pak vám v tomto místě jemně naznačujeme, že můžete přeskočit hned ke kapitole závěrečné.

Máte-li o podrobnější popis předností nového pravítka zájem, zde jsou – alespoň v kostce:

1. Jmenované pravítko umožňuje výpočet hodnot goniometrických funkcí sin α°, cos β°, tg γ° a cotg γ° bez doplňujících výpočtů a zároveň určit spolehlivě polohu desetinné čárky, s použitím označení napsaného u stupnice, na níž hodnoty čteme.
2. Na pravítku i v návodu k jeho použití jsou použita označení i terminologie, které jsou zcela v souladu s nomografickými pojmy.
3. Způsob výkladu všech početních operací je prováděn zpravidla dynamickým, nikoliv statickým způsobem. To znamená, že například výpočet součinu dvou čísel není vyložen jako jeden případ násobení pevného čísla a s pevným číslem b, tj. podle rovnice c = a · b, kde c je hledaný součin čísel a, b, ale jako násobení pevného čísla a s proměnným číslem x, tedy podle rovnice y = a · x. Tím umožňuje pravítko globální pohled na výpočet s proměnnou x.
4. Na zadní straně pravítka jsou uvedena schémata, která vyjadřují
   1. postup výpočtu při násobení a dělení podle rovnic y = a · x a y = a / x a zároveň se vzorci pro výpočet počtu celých míst výsledku;
   2. postup při výpočtu hodnot goniometrických funkcí sin, cos, tg a cotg a hodnot exponenciální funkce y = a^x při základu a ∈ (1,010; 10⁵) a mocniteli x ∈ (1; 10).

Pro větší srozumitelnost schémat jsou k nim připojeny numerické příklady.

Muž v ráži

Profesor dr. Václav Pleskot, který dlouhou dobu působil jako pedagog na fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské Českého vysokého učení technického v Praze, není typ člověka, který by v sedmdesátce složil ruce do klína.

Stále se ještě zabývá vědeckou prací. A ani osud jeho pravítka mu není lhostejný. Několikrát si dokonce potají vyšlápl, aby zjistil, jakým způsobem jej prodavači představují veřejnosti.

Kolikrát mě může vzít čert, když vidím jen pohodlnické prodávání zaběhaných systémů. Nemyslete, nejsem ješitný, ale PREMIANT má opravdu některé podstatné přednosti. Ty však zákazník může posoudit teprve tehdy, když se mu nové pravítko vůbec dostane před oči. Já přece nemohu jezdit po celé republice a všude ho předvádět v každém obchodě zvlášť. I když někdy, když jsem zrovna v ráži, tu touhu mám …