Tachymetrická pravítka Cirta a Cirpol

Zdeněk Šustr, 20. 1. 2021

Tachymetrická pravítka z výrobního družstva Dřevoplast v Novém Jičíně zaujmou tím, že patří mezi největší exempláře kruhových pravítek, s nimiž se lze v běžných podmínkách setkat. Vždyť čtvercová základna pravítka měří v šířce i výšce téměř 27 cm.

Pravítka Cirta I, Cirta II a Cirpol I. Model Cirpol II v mé sbírce chybí a budu vděčen každému, kdo by mi jej chtěl za rozumných podmínek poskytnout. Rozmazaný tisk na některých komponentách pravítek Cirta je způsoben technologií výroby a trpí jím všechny známé exempláře.

Těchto pravítek existují celkem čtyři typy, a to takto:

• Dva typy pravítka Cirta, které slouží při zeměměřické práci k redukci měřených vzdáleností a výpočtu převýšení. Typ Cirta I má stupnice se setinným dělením kruhu, zatímco typ Cirta II používá šedesátinné dělení.
• Dva typy pravítka Cirpol pro výpočet souřadnicových rozdílů polygonových pořadů. (Polygonový pořad je posloupnost bodů v síti, daná vždy vzdáleností k sousednímu bodu a vrcholovým úhlem svíraným v daném bodě spojnicemi s bodem předchozím a následujícím.) Také pravítka Cirpol existují ve variantách I a II podle toho, jestli je celý kruh rozdělený na setiny nebo šedesátiny (stupně).

Historie pravítek Cirta a Cirpol začíná v polovině 50. let, kdy koncept nových tachymetrických pravítek navrhli Ing. Koller, Ing. Dostál a Ing. Klimeš z Oblastního ústavu geodezie a kartografie (OÚGK) v Opavě.

Návrh pravítka Cirta I v časopisu Geodetický a kartografický obzor r. 1956

Na jaře r. 1955 vyrobili autoři svépomocí malou sérii 300 ks. pravítka Cirta I, kterou rozeslali v sadách třiceti až padesáti kusů dalším oblastním ústavům geodezie a kartografie v Československu. O rok později, v dubnu roku 1956, publikovali zprávu o návrhu pravítek v časopisu Geodetický a kartografický obzor [1]. Jejich článek obsahuje nejen popis samotných pravítek a zacházení s nimi, ale uvádí na jejich adresu také celou řadu superlativů, které si formou ani vyzněním nezadají s komerční reklamou, vč. motivů „před“ a „po“, např:

Při kontrole polních zápisníků bylo technickou kontrolou zjištěno v jednom případě značné procento chyb (28,9 %), které pramenily v nepřehlednosti a únavě očí při používání grafických tabulek.

A k tomu:

Práce na tacheometrickém kruhu „Cirta I“ je tak jednoduchá a snadná, že ji lehce pochopí i nejméně kvalifikovaná síla …

Dozvídáme se též, že:

Úspora u OÚGK v Opavě v roce 1955 je propočtena částkou 8 722,98 Kčs, celostátně asi 113 398,74 Kčs.“

Zavedení pravítka Cirpol přináší podle autorů úsporu ještě větší, a to v celostátním měřítku 306 383 Kčs.

V samém závěru článku se píše:

Vzhledem k tomu, že se v praxi používají hojně i stroje se šedesátinným dělením, mají zlepšovatelé v úmyslu vyhotovit „Cirta II“ a „Cirpol II“ pro šedesátinné dělení, hudou-li „Cirta I“ a „Cirpol I“ příznivě výrobou přijaty.

Jak víme, pravítka Cirta a Cirpol skutečně výrobou přijata byla, a to výrobním družstvem Dřevoplast v Novém Jičíně. Do výroby se dostaly i zmíněné modely II s šedesátinným dělením. V roce 1964 uvádí opět časopis Geodetický a Kartografický obzor v sekci Nová technika [2] výrobky družstva Dřevoplast, mezi nimi na prvním místě pravítka Cirta a Cirpol jako drobné pomůcky pro geodetické a kartografické práce, o nichž „širší veřejnost není dostatečně informována.“

Přidejme ještě poslední zmínku z časopisu Geodetický a Kartografický obzor, tentokrát z roku 1971, kde se ve článku k 50. výročí vzniku SPŠ stavební v Brně píše, že škola je vybavena „novými moderními měřickými přístroji a počítacími stroji,“ a to mj. 30 ks. pravítek Cirta a 20 ks. pravítek Cirpol.

Reference

1. Ing. Kamil Klimeš, Zlepšovací náměty „Cirta I“ a „Cirpol I“, Geodetický a kartografický obzor, svazek 2/44, č. 4, str. 77–79, Praha, duben 1956
2. Drobné pomůcky z Dřevoplastu, Geodetický a kartografický obzor, svazek 10/52, č. 6, str. 150, Praha, červen 1964
3. Dr. Ing. Stanislav Ledabyl, 50. výročí vzniku samostatné průmyslové školy stavební v Brně z hlediska zeměměřického oboru, Geodetický a kartografický obzor, svazek 17/59, č. 7, str. 182–184, Praha, červenec 1971